Facebook Instagram 542 424 242
Domů / Speciální akce

Australské zápisky: Klokan je jako velká myš a občas kope

16.09.2020
Bylo mi 23 let a skončila jsem zrovna školu. Vždy jsem chtěla vycestovat na delší dobu do zahraničí, bohužel mi nebylo zatím přáno a ani na žádný erasmácký pobyt jsem se nepodívala. Říkám si: „Soňo, teď, nebo nikdy.“ A tak jedu! Směr Sydney.

 

Nikdy jsem nikde nebyla, natož sama, a tak daleko? Budu se bát? Pocítím cestovní horečku? Přes 50 hodin letu mě obralo o jakoukoliv nervozitu. Sedám do prvního taxi a mířím do bytu, kde jsem si předem pronajala pokoj.

Dva dny spánku můj jet lag vyléčily a já se vydávám objevovat zákoutí Sydney. Teprve teď si začínám uvědomovat, že to není sen, že se to skutečně děje a v tomto jiném světě na opačné straně planety teď budu žít celých devět měsíců. Do Austrálie cestuji se studijním vízem. Díky tomu zlepším gramatiku v jazykové škole a zároveň se rozmluvím v práci. Tento typ víza totiž umožní pracovat na poloviční úvazek a v rámci školních prázdnin dokonce na plný. Během prvního týdne tak začínám jako servírka v restauraci v centru Sydney.

Všechno je dokonalé, vydělávám si dost, abych si Austrálii užila plnými doušky, poznávám spoustu milých lidí, což platí zejména o Australanech. Ačkoliv… australská angličtina je občas oříšek. „Odkud jsi,“ je zvědavý snad každý. „Hádejte!“ Většina si myslí, že z Francie. Nevím proč.

Co mě baví na Austrálii? Pláže – lidé na nich žijí od brzkých hodin sportem a večer dělají BBQ. Jezdím i mimo ty hlídané, dál od centra města, které už ale nestřeží plavčíci ani helikoptéra, kontrolující všechny městské pláže. Takže pozor na žraloky, rejnoky a delfíny! Taková delfíní ploutev může plavce taky pěkně vyděsit.

Objevuji nekonečné možnosti a místa v Sydney, kromě známých „must-see“, jako je Opera House, Harbour Bridge a Royal Botanic Garden, poznávám různé čtvrtě – každá je tak jiná! Nejvíc mě snad baví pravidelně pořádané bleší trhy. Zablešené tam není ale vůbec nic. Skvělé jídlo, ale i perfektní úlovky do šatníků, kdyby to šlo pak odvézt do ČR, nakoupím i nábytek. Domů si posílám balíky plné nového oblečení. Příště do Austrálie s prázdným kufrem!

Cestování jsem si naplánovala na konec pobytu, Austrálie je ale obrovská a všude je to daleko. Nakonec navštívím alespoň národní park Blue Mountains, okolní městečka a písečné duny. Všude pobíhají klokani, a to asi tak často jako u nás zajíci. Dojem o jejich roztomilosti se včas rychle vytrácí, najednou zjišťuji, že vypadají jako velké myši. A když mají špatnou náladu, tak bohužel... ehm... kopou.

Jeden fakt o Austrálii, kterého si všimly i mé spolužačky, kolegyně a kamarádky – každý druhý chlap tu vypadá přesně jako Chris „Thor“ Hemsworth nebo Heath Ledger, no zkrátka chodící reklamy na surfařské potřeby. Austrálie musí bavit prostě každého!

Soňa Grobová pracuje v brněnské centrále STUDENT AGENCY více než čtyři roky na pozici manažera na oddělení jazykových a pracovních pobytů – svoji zkušenost z australského pobytu tak předává dalším zájemcům. Baví ji městská kultura, pohyb v přírodě a čtyřnohá zvířata (víc nebo méně nohou ji děsí).